Zvuk ticha – Sound of silence, 2017

V rozpadající se společnosti musí umění, pokud je pravdivé, také odrážet rozpad. A pokud nechce porušit svou společenskou funkci, musí umění ukazovat svět jako proměnlivý. A pomáhat ho měnit.

Ernst Fischer

Soubor dvou obrazů “Zvuk ticha”(Sound of Silence) Darie Borshch, vytvořen v roce 2017. Nabízí působivé zkoumání společenských témat optikou současného brutalismu. Obě díla, “Ticho uvnitř” (The Stillness Within) a “Dětský zázrak”(Childlike Wonder), spojuje téma odpoutání se od společenských norem a přijetí individuality.

Postava člověka na obraze “The Stillness Within” působí, jako by seškrábala všechny nálepky a obaly, které ji mohly dříve definovat. Šedavé barvy, z nichž je postava složena, vytvářejí pocit neutrality, jako by osoba byla prázdnou tabulí nebo tabula rasa.

Navzdory této prázdnotě jsou na ní stále patrné drobné zbytky toho, co na ní kdysi bylo. Tyto zbytky mohou představovat minulé zkušenosti osoby a věci, které ji doposud formovaly. Seškrábáním nálepek a obalů se osoba možná dokázala zbavit těchto minulých identit a přijmout nově nalezený pocit svobody a vnitřního klidu.

Celkově obraz znázorňuje pocit osvobození od minulých nálepek a nově nabytý pocit svobody, vnitřního klidu a otevřenosti k růstu a tvořivosti.

Druhý obraz s názvem “Dětský zázrak”.

Na obraze je v blízkosti postavy viditelná skvrna červené barvy, která dodává kompozici pocit dynamické energie. Pozadí tvoří vertikální stěna žluté, oranžové a indigové barvy, která vytváří pocit hloubky a kontrastu. Stěnu a zelenou plochu odděluje drobný bílý proužek, který umocňuje vizuální kontrast mezi těmito dvěma prvky.

Postava na tomto obraze ztělesňuje pocit dětského úžasu a bezstarostnosti. Póza, žlutý odstín pleti a jednoduché, téměř karikaturní rysy evokují pocit nevinnosti a čistoty. Stopy zelené a šedé barvy na trenýrkách naznačují hravou, experimentální kvalitu, jako by postava s radostí a spontánností zkoumala a tvořila.

Průhledná krabice v blízkosti postavy vytváří pocit tajemství a intrik, jako by se postava nacházela uprostřed nějakého magického nebo transformačního zážitku. Celkově obraz působí lehkovážně, zvědavě a oslavuje svobodu a radost, kterou lze nalézt v dětském úžasu.